Just do it..

25. prosince 2014 v 18:07 |  dear fucking diary
Přemýšlím o tom, že tohle je asi jediný místo, kam uteču před světem. A asi sem budu chodit častěj.
No, v hlavě se mi honí 1000 věcí a vím, že sem nic psát nechci. Ale když je člověk sám, spokojí se i s tímto.
Mám zase chuť vzít si celý plato těch prášků a zapít to vínem.
Mám zase chuť vzít žiletku a pořezat se.
Mám zase chuť brečet, něco rozbít.
To peklo co mám v hlavě nejde popsat a asi je to dobře.
Doufám, že to skončí. Brzo a bezmyšlenkovitě, pod vlivem alkoholu, říznout a byl by klid.
Už to nechci!!
 

Chlast víš co

20. prosince 2014 v 18:18 |  dear fucking diary
Přece jenom napíšu. Jak jsem psala, že se spousta věcí změnilo, tak krom toho, že vlastně úplně všechno, jsem začala celkem dost pít. To jak jsem psala, že bych si přála pořádný prázdniny, splnilo se to. I po tom roce piju pořád, stalo se ze mě něco hnusnýho a chcípám. Vím, že díky chlastu to bude ještě horší, ale já už si nedokážu pomoct.

Achjo

19. prosince 2014 v 18:55 |  dear fucking diary
Teď když jsem byla schopná zveřejnit rekordní čtyři články docela o ničem mi došly nápady a protože o uplynulých událostech za poslední rok a něco se mi teď bavit nechce, nemám sakra o čem psát! :D Velmi skličující :D
Třeba mě do zítřka něco napadne... a nebo na tento blog zase pro jednou zapomenu a objevím ho po sakra dlouhý době, což taky není špatnej nápad :D
 


Maybe

19. prosince 2014 v 18:48 |  dear fucking diary
Nemůžu napsat všechno, co mám na srdci, do jednoho článku, prostě ne :D Možná bych sem mohla začít psát pravidelně, protože se na to chci zase za rok a půl podívat a zjistit, jak jsem na to byla a porovnat to se současností. A nejvíc se mi na tom líbí, že absolutně vůbec netušíte, co jsem zač.
Hafózně dobrý :D

Empty

19. prosince 2014 v 18:45 |  dear fucking diary
Mám psací náladu, což je divný, protože už jsem ji dlouho neměla. Jen přemýšlím o čem na tento ztracenej a znovu najitej blog psát. O mým nudným životě? Asi néé. Noo, jak tak koukám, je to tady strašně prázdný, což skvěle vyjadřuje to, jak se teď cítím - protože necítím nic. Asi jsem to nějak dobře vystihla no. A ták no.
Dál jsem zjistila, že hulení je docela divný. Zhulíte se před školou, ve škole, po škole a k čemu? Jenom se snažíte, aby to na vás nikdo nepoznal a je to o hovně vlastně. Možná bych měla přestat - ale to já říkala se všema sračkama co si vpravuju do těla. Asi vyhulím ten zbytek dobrý lampy a haše a začnu nějak jinak, bez trávy. Fakt mi to připadá docela trapný.
..
Ty vole, co to melu? :D

First blog

19. prosince 2014 v 18:38 |  dear fucking diary
A taky mi vlastně dochází, že jsem na adrese mýho prvního blogu, kterej jsem měla delší dobu. Pixelky, obrázky pejsků a těch sráčů z High School Musical. A já tu největší návštěvnost (co jsem kdy měla) a deník a fotky, smazala. Asi rok a půl mýho zapsanýho života jsem smazala jedním klikem. Kdybych ho asi tenkrát nesmazala, u toho pc bych shnila. Teď se ohlížím za tou dobou a vím, že kvůli blogu jsem ztratila rok a půl svýho života. A ztráctím ho pořád.. a nebo jsem ho už dávno ztratila, ale je mi to už jedno. Jako všechno. Můj první blog mi ukázal, že virtuální svět je o hovně. A jsem ráda, že jsem si to uvědomila. Škoda, že teď většina lidí jede zmrdanej face - je to trapný. Jako celej net, swag a svět.

Co?

19. prosince 2014 v 18:26 |  dear fucking diary
Co to jééé? :D Našla jsem po roce a půl svůj starej blog s totálně posranýma kecama. Ale jak tak koukám, ty posraný kecy mám pořád. Nic se nezměnilo. A nebo se možná změnilo úplně všechno. Událo se toho strašně moc, že bych to ani na tisíc stránek nevypsala. Strašně moc šílenejch věcí, který mi obrátily život úplně jiným směrem, změnily názory, poznala jsem spoustu novejch lidí, ale i po tom všem mám v sobě ty stejný pocity. Takový ty pocity, že jste na dně.. a ještě hloubš. Přežívám asi svou smrt nebo tak něco.
A POŘÁD NESNÁŠÍM LIDI!

saturday night

11. května 2013 v 21:24 |  dear fucking diary
Sedím, přemýšlím. Přemýšlím nad tím, co jsem zase udělala. Opět jsem uvažovala naprosto bezmyšlenkovitě a nechala se unést. Asi ze mě bude děvka, vždyť je mi 15, proč né..

Cítím to tady všude, tvou vůni
Musím tě mít, zase, aspoň na chvíli
To přijde, to přijde..

zachránil mi život

Papa Roach

20. dubna 2013 v 19:19
- O skupině
- Videa
- Diskografie

Music

19. dubna 2013 v 17:43
Hudba je v mým životě nepostradetelná. Bez ní by byl svět o hovně. Budu psát / kopírovat o skupinách a interpretech, které poslouchám .. bez nich byla mrtvá. Mimo jiné, mám blog o Avril - here-s-to-never-growing-up.blog.cz, takže o ní zde psát nebudu..

• Anti-Flag
• Billy Talent
• Breaking Benjamin
• The Casualties
• CKY
• Evanescence
• Halestorm
• Hollywood Undead
• Marilyn Manson
• Nirvana
• The Offspring
• Otep
• The Pretty Reckless
• Ramones
• Rise Against
• Sex Pistols
• Slipknot
• Sum 41
• Wohnout

postupně přidám..

Kam dál